Podnikatelé a živnostníci uskutečňují své nápady a myšlenky a svoji činnost si řídí sami, vysoká míra podnikatelské svobody je však vykoupena rizikem a vysokou vlastní odpovědností. Podívejme se na důležité aspekty podnikání, které je vhodné ještě před zahájením činnosti zohlednit.
Co se dozvíte v článku
- Riziko finančního neúspěchu
- Kolísání příjmu
- Realita nezaplacených faktur
- Žádná placená dovolená
- Nemoc bez peněz
- Daňová a administrativní zodpovědnost
- Daně platí OSVČ i při ztrátě
- Žádné peníze navíc za práci o víkendech, v noci nebo přesčasy
- Ukončení činnosti bez peněz
- Nižší státní důchod nebo podpora v nezaměstnanosti
Riziko finančního neúspěchu
Zaměstnanci mají nárok za vykonanou práci na sjednanou mzdu. Když vykonávají svoji práci dobře, tak na odměny nebo zvýšení mzdy. OSVČ nejsou finančně ve své činnosti limitovány, nepovedené zakázky však mohou být důvodem ztráty. Neúspěšné podnikání generuje dluhy, které se následně mohou splácet i dlouhodobě po ukončení podnikatelské činnosti. Podnikání oproti zaměstnání s sebou nese mnohem větší riziko.
Kolísání příjmu
Měsíční mzda zaměstnance se během roku může pochopitelně lišit, zejména z důvodu případných odměn, případně vyšší mzda je však vždy příjemným bonusem. Obecně vzato však mohou zaměstnanci při rodinném plánování počítat s jistým příjmem. OSVČ však nemají zaručen měsíční příjem a nepovedené zakázky nebo špatné měsíce jsou důvodem finančně špatných měsíců.
Realita nezaplacených faktur
Většina podnikatelů a živnostníků se nevyhne situaci, kdy jim některý ze zákazníků vůbec nezaplatil. Zatímco zaměstnanci se mohou výhradně soustředit na svoji práci a inkaso výplaty na účet je v podstatě „samozřejmostí“, tak OSVČ si musí své nové zákazníky prověřovat, nastavovat zálohové platby, pečlivě hlídat smlouvy a urgovat nezaplacené faktury. Správa a řízení pohledávek je v podstatě nutností i pro drobné OSVČ.
Žádná placená dovolená
Zaměstnanci mají nárok na placenou dovolenou, jejíž minimální délka je stanovena v zákoníku práce. Hodně zaměstnavatelů však poskytuje v praxi dovolenou nad rámec zákonného minima, trendem jsou i placené sick-days. Osoby samostatně výdělečně činné nejsou v čerpáni volna nikterak omezeny, musí si na to však vydělat a během dovolené žijí z úspor. V praxi tak má většina OSVČ méně „volných“ dní než zaměstnanci.
Kalkulačka dovolené
Nemoc bez peněz
V případě pracovní neschopnosti mají zaměstnanci během prvních 14 dní nárok na náhradu mzdy, kterou jim vyplácí zaměstnavatel. Od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti dostávají zaměstnanci nemocenskou, kterou jim vyplácí místně příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení. OSVČ jsou v prvních 14 dnech případné pracovní neschopnosti vždy bez peněz a na nemocenskou od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti mají nárok pouze při účasti na dobrovolném nemocenském pojištění. V praxi si však většina OSVČ dobrovolné nemocenské pojištění neplatí, takže delší nemoc je pro OSVČ značným problémem.
Daňová a administrativní zodpovědnost
Zatímco zaměstnanci nemají v podstatě žádné daňové starosti, neboť za výpočet přímých daní (daně z příjmu, sociálního pojištění a zdravotního pojištění) je zodpovědný jejich zaměstnavatel, tak OSVČ si musí veškeré daňové povinnosti sami hlídat a z důvodu plnění veškeré povinné administrativy mají na vlastní podnikání méně času. Pokud svěří tyto činnosti např. odborné účetní, tak mají zase finanční výdaje navíc.
Daně platí OSVČ i při ztrátě
V případě výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být vždy placeno alespoň minimální zdravotní a sociální pojištění, a to i při velmi nízkém zisku nebo při ztrátě. V případě plnění daňových povinností dobrovolnou účastí v měsíčním daňovém paušálním režimu se platí všechny tři přímé daně jednou měsíční platbou. I pro „paušalisty“ přitom platí, že ztráta nebo minimální zisk není důvodem pro daňové osvobození.
Žádné peníze navíc za práci o víkendech, v noci nebo přesčasy
Pracovní doba zaměstnanců je regulovaná v zákoníku práce a případně mají nárok na řadu stanovených příplatků. Kdy vykonává OSVČ samostatnou výdělečnou činnost je pouze její věc, automaticky za to žádné peníze navíc nedostane a přesčasové hodiny nikdo nesleduje.
Ukončení činnosti bez peněz
Přestože přináší zaměstnání výrazně vyšší jistotu než podnikání, tak samozřejmě i zaměstnanec může obdržet do zaměstnavatele výpověď, nejčastěji pro nadbytečnost. V takovém případě však plyne dvouměsíční výpovědní lhůta, ve které dostává zaměstnanec standardně mzdu, a navíc má zaměstnanec nárok na odstupné v závislosti na délce trvání pracovního poměru. Pokud pracovní poměr trval alespoň dva roky, tak náleží odstupné ve výši trojnásobku průměrné mzdy. Obdržené odstupné následně není důvodem pro posunutí podpory v nezaměstnanosti při registraci na úřadu práce. OSVČ může v praxi skončit v podstatě ze dne na dne a bez jakýchkoliv finančních kompenzací.
Nižší státní důchod nebo podpora v nezaměstnanosti
Zaměstnanci mají obecně výrazně vyšší podporu v nezaměstnanosti a státní důchody než OSVČ. Týká se to nejenom starobních důchodů ale i případných invalidních důchodů. Vlastní finanční zajištění pro tyto situace je tak pro OSVČ mnohem důležitější než pro zaměstnance.
