Mezi rakouskými politickými stranami, zemskými vládami a zájmovými seskupeními převládl konsens v otázce nutnosti sanace dvojího rozpočtu na rok 2001 a 2002. Impozantní cíl koalice lidovců a Svobodných dosáhnout vyrovnanosti státních financí začíná být tedy obecně akceptován, sporným zůstává pouze to, jakým způsobem by se mělo ozdravení uskutečnit.
Do roku 2002 se vídeňská vláda chce zbavit deficitu, který letos dosahuje částky 46 miliard šilinků. K tomu ovšem musí ministr financí Karl-Heinz Grasser nalézt celkově 90miliardový polštář. Experti se však shodují v tom, že aby se rozpočet udržel v dobré kondici, bude ve skutečnosti potřeba částky 103 miliard. Na první pohled by se zdálo, že jde o hru s čísly, ovšem dopady budou pro některé skupiny obyvatelstva velmi trpké. Vláda totiž chce sanaci založiti na tom, že úspory vzniknou ze tří čtvrtin pomocí omezení výdajů a pouze z jedné čtvrtiny budou peníze získány z privatizace státních podniků.
Opoziční sociální demokraté v této souvislosti napadli vládní návrh a postavili se do role ochránců zájmu středních vrstev a kupodivu také podnikatelů. Grasserův návrh totiž počítá s řadou nepříjemných daňových zatížení, včetně zdanění některých dosud finančně osvobozených odpisů. Má dojít ke zvýšení silniční daně a nepříznivě budou změněny základy pro výměr dědické a darovací daně. Mimo to dojde k zeštíhlení státního aparátu a odbourání 15 tisíc pracovních míst státních úředníků, což by podle odhadů mělo rozpočtu přinést kolem 10 miliónů šilinků. Úředníkům mají být nabídnuty tři náhradní příležitosti, z nichž dvě mohou odmítnout. Úsporná opatření se ale vyhnou Rakušanům s nižšími příjmy do 30 tisíc šilinků a penzí do výše 20 tisíc šilinků.
