Dnes je třeba mnohem více než keynesiánství

...země se vydala cestou strukturálních rozpočtových deficitů ve výši sedmi a více procent HDP a nulových sazeb. Nyní se objevují požadavky na to, aby i v příštím roce vláda přikročila ke stimulační politice. Fed se již zavázal, že bude držet sazby u nuly až do chvíle, kdy nezaměstnanost klesne na 6,5 procenta. Po roce 2010 se podobným směrem nevydala žádná evropská ekonomika, i když ECB není daleko za Fedem. Nemůžeme říci, jak úspěšná tato politika bude, protože nemáme srovnání. Měli bychom o ní ale vážně pochybovat. Oživení trhu práce se nedostavilo, růst zůstává utlumen a poměr dluhu k HDP se téměř zdvojnásobil z 36 procent v roce 2007 na letošních 72 procent. Krize v jižní Evropě představuje podle keynesiánů důsledek utažené fiskální politiky. Její primární příčinou je ale nevyřešená bankovní krize.