Chřipková sezóna si u nás každoročně vyžádá desítky životů. Loni na ni zemřelo 151 lidí, 574 z nich si prošlo těžkým průběhem a okolo 2000 osob zemřelo na nemoci související s chřipkou. Každoročně je u nás kvůli následkům této nemoci hospitalizovaných 7 000 až 16 000 infikovaných. Pokud připočteme návštěvy lékaře, pracovní neschopnosti a komplikace dostaneme se u výdělečně činné populace na celkové průměrné náklady 58 696 Kč za jedno onemocnění. Pro 16 tisíc osob je to skoro 1 miliarda korun. Ve srovnání s touto sumou stojí nejúčinnější metoda proti chřipce – očkování, v zhruba 300 Kč. I přesto je však proočkovanost v ČR ve porovnání s vyspělým světem stále velmi nízká.
Ve světě bylo na téma ekonomických dopadů očkování proti chřipce provedeno mnoho studií, přičemž jednou z nejvýznamnějších byla devítiletá studie provedena v Argentině. Studie ukázala, že díky programu očkování dosáhly roční úspory na jednoho očkovaného zaměstnance výše 32 až 265 US. Z českých firem si zajímavou statistiku vede Škoda Auto. Zjistila například, že v letech 1998 - 2007 byla nemocnost na chřipku očkovaných zaměstnanců 2-4x menší než u těch neočkovaných.
V číslech to pak znamená, že při krátkodobých absencích zaměstnanců vznikají na obou stranách pracovního vztahu značné ztráty, které vyčíslila studie společnosti Deloitte z dubna 2012. Propad čistého příjmu vzhledem k výši platu se u zaměstnance při pětidenní absenci pohyboval od 1 619 Kč do 8 268 Kč (kalkulováno s průměrným platem 10 000 až 60 000 Kč). A u zaměstnavatele, kde se vychází ze součtu mzdových nákladů a náhrady mzdy, kterou zaměstnavatel platí zaměstnanci na nemocenské, pak činila ztráta zaměstnavatele 3 704 Kč až 21 211 Kč. Při desetidenní absenci byla ztráta na obou stranách opět podstatně vyšší.
Finanční ztráta zaměstnavatele spojená s pracovní neschopností zaměstnance
|
Základní mzda/plat zaměstnance |
Mzdové náklady zaměstnavatele |
Orientační výše náhradní mzdy |
Min. ztráta zaměstnavatele* |
|||
|---|---|---|---|---|---|---|
|
5 pracovních dnů |
10 pracovních dnů |
Pracovní neschopnost 5 dní |
Pracovní neschopnost 10 dní |
Pracovní neschopnost 5 dní |
Pracovní neschopnost 10 dní |
|
|
10 000 |
3 190 |
6 381 |
514 |
1 800 |
– 3 704 |
–8 181 |
|
15 000 |
4 786 |
9 571 |
771 |
2 700 |
–5 557 |
–12 271 |
|
20 000 |
6 381 |
12 762 |
1 029 |
3 600 |
–7 410 |
–16 362 |
|
25 000 |
7 976 |
15 952 |
1 273 |
4 455 |
–9 249 |
–20 407 |
|
30 000 |
9 571 |
19 143 |
1 444 |
5 055 |
–11 015 |
–24 198 |
|
35 000 |
11 167 |
22 333 |
1 616 |
5 655 |
–12 783 |
–27 988 |
|
40 000 |
12 762 |
25 524 |
1 725 |
6 037 |
–14 487 |
–31 561 |
|
45 000 |
14 357 |
28 714 |
1 811 |
6 337 |
–16 168 |
–35 051 |
|
50 000 |
15 952 |
31 905 |
1 896 |
6 637 |
–17 848 |
–38 542 |
|
55 000 |
17 548 |
35 095 |
1 982 |
6 937 |
–19 530 |
–42 032 |
|
60 000 |
19 143 |
38 286 |
2 068 |
7 237 |
–21 211 |
–45 523 |
Zdroj: Data Delloite, Sanofi Pasteur, 2012
*) Ztráta zaměstnavatele vychází ze součtu mzdových nákladů, které by byly kryty prací zaměstnance, tzn., představují minimální ušlý zisk zaměstnavatele a náhrady mzdy, kterou zaměstnavatel platí PN zaměstnanci. (orientační výpočet).
Propad příjmu zaměstnavatele v závislosti na velikosti společnosti
Následující kalkulace sumarizuje finanční ztrátu, kterou realizuje zaměstnavatel v případě dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance a je provedena pro společnost o velikosti 50–249 zaměstnanců, kde průměrný výdělek v roce 2011 činil 24 825 Kč (dle dat ČSÚ).
|
Dny pracovní neschopnosti |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Náhrada mzdy/platu |
0 |
0 |
0 |
637 |
1 273 |
1 910 |
2 547 |
3 184 |
3 820 |
4 457 |
|
Ušlý zisk*) |
1 584 |
3 168 |
4 752 |
6 336 |
7 920 |
9 504 |
11 089 |
12 673 |
14 257 |
15 841 |
|
Celková ztráta |
1 584 |
3 168 |
4 752 |
6 973 |
9 194 |
11 415 |
13 635 |
15 856 |
18 077 |
20 298 |
|
Ztráta v % |
100 % |
100 % |
100 % |
110 % |
116 % |
120 % |
123 % |
125 % |
127 % |
128 % |
Zdroj: Data Delloite, Sanofi Pasteur, 2012
*) Ušlý zisk je kalkulován jako mzdové náklady zaměstnavatele na zaměstnance za příslušné období, které by jinak byly kryty prací zaměstnance, tzn., představují minimální výši ušlého zisku. (orientační výpočet).
