ECB musí předstírat, že je v pohodě

...na to, že analytiky a finanční trhy znepokojují strukturální problémy eurozóny, ECB ale nejeví známky znepokojení a odkládá důležitá rozhodnutí. Znepokojivých jevů je tu přitom řada. Na první místo řadí ekonom vývoj reálných sazeb v eurozóně relativně k vývoji růstu její ekonomiky. Tyto dvě proměnné porovnává první graf. Růst se nad úroveň reálných sazeb dostal v období mezi lety 2004–2007 a poté krátce v roce 2010. Následně se ovšem rozdíl mezi nimi prudce zvyšoval a ani během posledního roku, kdy nastalo zvýšení tempa růstu ekonomiky, nedochází ke znatelnému uzavření mezery. Kvůli klesající inflaci se totiž zvyšují i reálné sazby:Výsledkem popsaného stavu je mimo jiné zhoršování solvence dlužníků a úroveň produkce, která se nadále drží hluboko pod předkrizovou úrovní. Výsledkem je i destrukce produkčních kapacit a nízké investice.