V současnosti se celá Evropa zabývá problémy, které způsobuje stárnoucí populace. Jedním z nejvíce probíraných témat jsou důchodové systémy jednotlivých států. Hodně důchodců a málo pracujících je oříšek, který musí vlády jednotlivých států zdárně rozlousknout. Zkusme na chvíli nepřemýšlet o vlastních problémech. Napadá Vás nějaký stát, který bude přemírou důchodců pravděpodobně nejvíce postižen? Ano, je to Čína. Stát, do kterého se v poslední době vkládají čím dál větší naděje.
Čína se, bohužel, může pochlubit nejrychleji stárnoucí populací. Odhadovaná životnost je dnešní době je 71 let, což je o více než 20 let více než v roce 1949 (dle smíšených úmrtnostních tabulek). V roce 2040 se očekává, že 26 % populace bude starších 60 let. Toto vše je důsledkem dvou základních faktorů. Tím prvním je rychlý pokrok v životní úrovni, tím druhým, důležitějším, je státní politika jednoho dítěte. Na tento fakt se poprvé upozornilo v roce 1982, kdy bylo provedeno sčítání obyvatel.
Fenomén 1-2-4 (jedno dítě, dva rodiče, čtyři prarodiče) je už zjevný v celé Číně. Zkusme se zamyslet, co to znamená z pohledu penzijního systému. Vypadá to opravdu hrozivě - jedno dítě se bude starat o dva rodiče a čtyři prarodiče, kteří budou v důchodu. Čínská vláda je si vědoma nebezpečí stárnoucí populace a finančního problému, který vznikne s potřebou zabezpečit lidi ve stáří. Z tohoto důvodu bylo nevyhnutelné, aby penzijní systém prošel významnými změnami. Kromě toho si musíme také uvědomit, že reforma je neoddělitelnou části ostatních ekonomických reforem a také rozvoje čínského kapitálového trhu.
Starý systém
V padesátých a šedesátých letech lidé v Číně byli zaměstnáváni v státních podnicích. Dostávali nízkou, ale zato jistou výplatu. Starý důchodový systém byl velice štědrý. Muži odcházeli do důchodu v 60 letech a ženy v 55 letech. Dělníci v továrnách naplnili svůj důchodový věk už v 50 letech. Důchod byl ve výši 80 % posledního platu.
Systém fungoval na principu PAYGO (průběžně financovaný). Základní nedostatky se projevily v okamžiku, kdy ve státní pokladně nebylo dostatečné množství peněžních prostředků na vyplacení důchodů. Čína v dnešní době zažívá vlnu sociálních nepokojů způsobených nevyplacenými důchody a vysokou mírou nezaměstnanosti.
Vliv Světové banky
V devadesátých letech Světová banka provedla řadu studií týkající se Číny. Výsledky byly nakonec shrnuty do následujících bodů:
-
Čína nemůže dál pokračovat v stejném poměru důchodu a mzdy
-
Zaměstnavatelé a zaměstnanci si musí sami přispívat na své důchody a nespoléhat na následující generace
-
Celý systém by se měl předělat na příspěvkově definovaný systém
Nový systém
Nový penzijní systém byl zahájen v roce 1999. Skládá se ze tří pilířů:
-
1. pilíř – státní základní - zaručující jistý důchod ve výši 20 % průměrného místního platu
-
2. pilíř – státní individuální - založený na příspěvcích odváděných na soukromé penzijní účty ( 8 %)
-
3. pilíř – soukromý na dobrovolné bázi
Kromě stanovení základních pilířů systému došlo i ke zvýšení důchodového věku. V současné době by lidé měli odcházet do důchodu v 65 letech bez ohledu na pohlaví. Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti se tak stále neděje.
Nejistá budoucnost
Musíme si uvědomit, že na rozdíl od evropských států, Čína nemá dostatečně rozvinutý kapitálový trh. V současné době dochází k privatizaci obrovských státních podniků. Tím dojde k narušení tradičních sociálních systémů. Pravděpodobně dojde i k masivnímu propouštění, které by mohlo způsobit další obrovskou vlnu nespokojenosti. To všechno se odrazí i v úspěšnosti důchodové reformy. Účastníci letošního Světového ekonomického fóra v Davosu se shodli, že je největším světovým problémem bída. Doufejme jenom, že se situace nebude stále zhoršovat.
