\"Když jsme se rozhodli opustit jadernou energetiku, jsme nyní schopni odhadnout, jaké celkové množství radioaktivního materiálu bude třeba bezpečně zlikvidovat,\" řekla ministryně. Německo by mělo zastavit své poslední jaderné reaktory v roce 2022, jejich výkon mají nahradit obnovitelné zdroje energie.
Podle propočtů ministerstva životního prostředí bude třeba v Německu uložit zhruba 600.000 metrů krychlových radioaktivního materiálu. V tomto objemu je kromě vyhořelého paliva z reaktorů zahrnut i ozářený stavební odpad, který vznikne při bourání zrušených jaderných elektráren.
\"I když je z právního hlediska přípustné, abychom jaderný odpad vyvezli do zahraničí, je zodpovědné vytvořit konečné úložiště přímo v Německu. Vlastní konečné úložiště radioaktivního materiálu by měli mít všichni, kdo provozují nebo provozovali jadernou energetiku,\" řekla Hendricksová.
Německo už dříve schválilo vytvoření konečného úložiště v šachtě Konrad v dolnosaském Salzgitteru a v současnosti pracuje na potřebné úpravě šachty. Tamní štoly pojmou 303.000 metrů krychlových slabě a středně radioaktivního odpadu. Pro vysoce radioaktivní materiály Německo hledá jiné úložiště, rozšíření šachty Konrad dnes Hendricksová vyloučila.
Jako o dalších možných konečných skladech jaderného odpadu se spekuluje o bývalém dole Morsleben v Sasku-Anhaltsku a o šachtě Asse v Dolním Sasku. Hendricksová dnes nicméně přiznala, že vybudování druhého konečného úložiště v Německu potrvá desítky let.
O vzniku hlubinného úložiště radioaktivního odpadu se diskutuje i v Česku. V místech, která by byla geologicky vhodná pro vznik takového skladu, však místní obyvatelé proti vybudování úložišť protestují.
