Zatímco živnostník, který nemá žádné zaměstnance, si plní veškeré své povinnosti ohledně zdravotního pojištění pouze u jedné zdravotní pojišťovny, tak zaměstnavatelé mohou v praxi platit zdravotní pojištění a zasílat příslušné tiskopisy až sedmi zdravotním pojišťovnám. Zaměstnavatelé si musí plnit své zákonné povinnosti u všech zdravotních pojišťoven, u kterých jsou pojištěni jejich zaměstnanci. Protože v Česku na trhu v současné době působí 7 zdravotních pojišťoven, tak mohou někteří zaměstnavatelé komunikovat až se sedmi zdravotními pojišťovnami současně.
Placení zdravotního pojištění
Za výpočet a odvod zdravotního pojištění za zaměstnance je zodpovědný zaměstnavatel. Zaměstnanci nemůže za dobu trvání zaměstnání vzniknout dluh u zdravotní pojišťovny. Zaměstnavatelé odvádí v souhrnu za každého zaměstnance na zdravotním pojištění 13,5 % z hrubé mzdy zaměstnance, z toho 4,5 % je přímo sraženo zaměstnanci z jeho hrubé mzdy a zbylých 9 % tvoří odvody zaměstnavatele. Zdravotní pojištění za příslušný měsíc je nutné zaslat na příslušný účet zdravotní pojišťovny do 20. dne následujícího měsíce. Při opožděné platbě nebo úhradě v nižší částce je jednotlivými zdravotními pojišťovnami předepsáno penále. Sazba penále činí 0,05 % denně z dlužného pojistného. Všechny zdravotní pojišťovny si své pohledávky velmi pečlivě hlídají a důsledně vymáhají.
Plnění oznamovací povinnosti
Zaměstnavatelé musí příslušné zdravotní pojišťovně oznamovat do 8 dní rozhodné oznamovací údaje, zejména nástup zaměstnance do zaměstnání nebo naopak ukončení zaměstnání. Dále však i případnou změnu zdravotní pojišťovny zaměstnancem nebo další rozhodné skutečnosti na výpočet zdravotního pojištění (např. nástup zaměstnankyně na mateřskou dovolenou). Nesplnění oznamovacích povinností je sankciováno a může být uložena pokuta až ve výši 200 tisíc Kč a při opakovaném porušení až ve výši 400 tisíc Kč.
Praktický příklad 1)
Dne 1. 9. 2016 nastoupili do zaměstnání tři nový zaměstnanci, a sice pan Novák, pan Kučera a pan Dohnal. Každý ze tří nových zaměstnanců je u jiné zdravotní pojišťovny, proto mzdová účetní zaměstnavatele ABC bude muset splnit svoji oznamovací povinnost u všech tří zdravotních pojišťoven.
Praktický příklad 2)
Mzdová účetní zaměstnavatele XY nesplnila svoji zákonnou povinnost a neoznámila zdravotní pojišťovně zaměstnankyně Novotné nástup paní Novotné do zaměstnání dne 1. 9. 2016. Paní Novotná je tedy v registru zdravotní pojišťovny vedena jako OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů) s povinností platit měsíčně 1 337 Kč. Paní Novotná má tedy u zdravotní pojišťovny neoprávněný dluh. Na tuto skutečnost paní Novotná brzy přijde, když si u své zdravotní pojišťovny vyřizuje cestovní pojištění na zahraniční zájezd během prodlouženého víkendu. Mzdová účetní následně své opomenutí napraví, ale paní Novotná je z uvedené situace zbytečně ve stresu a musí požádat mzdovou účetní o napravení chyby a následně se pro jistotu opět osobně dostavit na zdravotní pojišťovnu, aby se ujistila, že je vše v pořádku a v registru pojištěnců nemá žádné nesrovnalosti.
Měsíční zasílání přehledů
Každý měsíc musí zaměstnavatelé zasílat všem zdravotním pojišťovnám, u kterých jsou pojištěni jejich zaměstnanci "přehled o platbě pojistného". V daném tiskopise je uveden počet zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny (tedy i např. včetně zaměstnankyň na mateřské dovolené, které nemají v daném měsíci příjem podléhající platbě zdravotního pojištění), úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny a celková výše pojistného. Za nedoručení "přehledu" jsou zaměstnavatelé sankciováni, neboť se jedná o velmi důležitý tiskopis, pokuta může činit až 50 tisíc Kč.
Zasílání kopií záznamu o pracovním úřadu
V praxi někteří zaměstnavatelé zapomínají na zasílání kopií záznamu o pracovním úrazu zaměstnance, toto jednání může být sankciováno až pokutou ve výši 100 tisíc Kč. Zdravotní pojišťovny mají vůči třetí osobě právo na náhradu nákladů na péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, které zdravotní pojišťovna vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání třetí osoby vůči pojištěnci. Když tedy dojde k pracovnímu úrazu v důsledku nesplnění zákonných povinností zaměstnavatele, potom má zdravotní pojišťovna nárok na náhradu nákladů na lékařskou péči právě od zaměstnavatele. Nesplnění zákonné povinnosti neznamená, že zdravotní pojišťovna nebude v budoucnu vymáhat náklady za lékařské ošetření v případě prokázání zavinění třetí osoby, neboť oznamovací povinnost u příslušné zdravotní pojišťovny plní i zdravotnická zařízení nebo orgány Policie ČR.
