Ministerstvo financí poslalo do připomínkového řízení novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Návrh nese název „Lepší penzijko“ a skutečně přináší změny, po kterých řada odborníků již dlouho volala, ať jde o vyšší státní podporu pro mladé účastníky, nové možnosti výběru části naspořených peněz i výrazné snížení poplatků, které aktuálně u penzijních produktů často pohltí celý zisk ze spoření.
Co se dozvíte v článku
Poplatky klesnou, penzijním společnostem se to nelíbí
Jedním ze stěžejních bodů návrhu je snížení poplatků, tedy po tom, po čem již drahnou dobu volala velká část veřejnosti i expertů, ale penzijní společnosti si stěžovaly, že by se tím dostaly již pod náklady.
Ministerstvo financí navrhuje zrušit výkonnostní poplatky u transformovaných, konzervativních, smíšených i dynamických fondů. Současně by se sjednotil poplatek za správu na maximálně 0,5 % ročně. Výjimkou mají zůstat pouze alternativní fondy, kde by současné nastavení zůstalo zachováno.
Podle ministerstva financí jsou současné poplatky v českém penzijním systému ve srovnání s některými evropskými zeměmi příliš vysoké a zbytečně snižují konečné úspory klientů. Nicméně to se nelíbí penzijním společnostem, což komentuje prezident Asociace penzijních společností ČR Radek Moc: „Navrhované snížení poplatků by vedlo ke zcela zásadní nerovnováze mezi příjmy a náklady penzijních společností. Penzijní společnosti by ani z poloviny nebyly schopné poplatkem za správu pokrýt nutné náklady, které v průměru za uplynulých 10 let činí 0,82 %. Výsledkem by byla v dlouhodobém, ale i střednědobém, pohledu ekonomická neudržitelnost provozování penzijního spoření v současné podobě pro všechny penzijní společnosti. Menší společnosti, jejichž nákladovost je nad zmíněným průměrem, by pak byly zasaženy ještě výrazněji.“
Změnu výši poplatků komentují ekonomové Filip Pertold a Lukáš Nádvorník z výzkumného pracoviště CERGE-EI, které spadá pod Univerzitu Karlovu a Akademii věd: „Z našich výpočtů vyplývá, že pokud by k žádné poplatkové změně nedošlo, pak by příjmy penzijních společností z poplatků v roce 2036 mohly přesáhnout 50 miliard korun. Při navržené úpravě se přibližně do roku 2034 vrátí vybrané poplatky na dnešní úroveň. Přínos pro klienta je na druhé straně obrovský. Současné nastavení dlouhodobě spořícího klienta může připravit o více než polovinu jeho konečných úspor. Díky navrženým úpravám tento úbytek klesne na necelou pětinu a úspory klienta za 35 let spoření se zvýší o milion korun. Pokud se klient rozhodne pro čerpání dvacetileté renty, pak dosáhne na její trojnásobnou výši.“
Vyšší státní příspěvky pro děti a mladé
Další důležitou změnou je zvýhodnění mladších střadatelů. U nezletilých by se minimální vklad potřebný pro získání státního příspěvku snížil z 500 Kč na 100 Kč měsíčně. Zároveň by se státní podpora pro všechny účastníky do 30 let věku zvýšila ze současných 20 % na 40 % měsíčního vkladu.
Při maximálním podporovaném vkladu 1700 Kč měsíčně by tak stát mladým lidem přispíval až 680 Kč měsíčně. Cílem je motivovat rodiče a prarodiče k zakládání penzijního spoření dětem a podpořit začátek spoření již v raném věku.
Nová možnost výběru části úspor
Návrh počítá také s větší flexibilitou při nakládání s naspořenými prostředky. Účastníci do 36 let by si nově mohli po minimálně 10 letech spoření jednorázově vybrat až třetinu vlastních vkladů a jejich zhodnocení bez sankce. Zbytek prostředků by zůstal na účtu a dále se zhodnocoval.
Dosud bylo možné využít podobný výběr pouze mezi 18. a 20. rokem života. Nově by výběr nebyl vázán na konkrétní účel, například bydlení nebo studium.
Investiční strategie životního cyklu místo dotazníku
Změny se dotknou i investiční strategie, kdy by se měl zrušit povinný investiční dotazník, který dnes klientům doporučuje vhodnou investiční strategii.
Penzijní společnosti nově budou novým klientům jako první a nejjednodušší volbu s minimem administrativy nabízet strategii životního cyklu.
Ta počítá s tím, že lidé do 50 let budou mít převážnou část (80 %) prostředků investovanou v akciových fondech a max. 10 % v alternativním fondu.
Transformované fondy mají skončit v roce 2036
Novela počítá také s ukončením transformovaných fondů k 31. prosinci 2036. Přestože do nich již od roku 2013 nelze vstupovat, stále v nich spoří přibližně 1,7 milionu klientů s celkovými úsporami kolem 340 miliard korun.
Transformované fondy garantují nezáporné zhodnocení, což však podle ministerstva vede k příliš konzervativnímu investování a často i k výnosům nižším než inflace. Řadu klientů nicméně k setrvání v nich motivuje mechanismus tzv. výsluhové penze, který klientům v transformovaných fondech umožňuje si po 15 letech spoření polovinu prostředků bez sankce vybrat.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) konec transformovaných fondů ke konci roku 2036 zdůvodnila: „Desetiletý časový horizont jsme zvolili ze dvou důvodů. Za prvé kvůli legitimnímu očekávání klientů v transformovaných fondech. Uzavřeli smlouvu za podmínek garance nezáporného zhodnocení a výsluhové penze a je jejich právem za těchto podmínek dospořit. My nejsme Fialova vláda, která 3. pilíř novelizovala tak nešikovně, že v něm uzamkla přes 200 000 poctivě spořících důchodců, což jsme museli opravit rychlou poslaneckou novelou podpořenou mimochodem i hlasy většiny poslanců bývalé vládní koalice."
Chystáte se začít spořit v "Lepším penzijku"?
Vládní kroky je nutné chválit
Změny u spoření na penzi je nutné chválit, přes úspěšnou prezentaci „Lepšího penzijka“ premiéra Andreje Babiše (ANO) i ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) zůstala nejpalčivější otázka důchodového systému viset ve vzduchu a ani po půl roku vládnutí nemáme jasný plán, jak hodlají vládní strany řešit stárnutí populace, růst počtu seniorů, zvyšující se délku pobírání důchodu, a současně ubývající počet pracujících. Zvláště když většinu nepopulárních, ale stabilizujících kroků předešlé vlády (upravení valorizačního mechanismu důchodů, zvýšení sociálních odvodů OSVČ a zavedení růstu důchodového věku) nynější vláda smete ze stolu prakticky bez náhrady.
U mladých lidí tak narůstá skepse ohledně jejich vlastních budoucích důchodů, protože toho ze svých odvodů do důchodového systému uvidí pouze zlomek, dále musí hradit rostoucí státní dluh, ale nově si mohou na důchod spořit výhodněji, ale s rizikem.
Důchodová kalkulačka, jakou výši by měl váš důchod v roce 2026:
