Téma týdne: Ekonomika evropských států - jak si stojí Česko?
Na rozdíl od zámoří se Evropa vždy vyznačovala sociálním cítěním a přístupem. To se mnohdy projevuje i ve volebních výsledcích, kdy v čele nejednoho evropského státu stala strana s rozvinutým sociálním programem.
Co je to sociálnost?
Pod pojmem sociální stát si každému může vybavit něco jiného. Vystihnout pravou podstatu a definici tohoto pojmu je vždy značně obtížné. O co by měl sociální stát usilovat? V prvé řadě by měl usilovat o blahobyt obyvatelstva a zajistit přijatelné podmínky pro život. Jeho cílem by tak mělo být udržení přiměřené sociální úrovně, bezpečí a suverenity jedince, resp. jeho rodiny.
Sociální politika významně zatěžuje státní rozpočet, ze kterého každoročně ukrajuje pořádný krajíc. Sociálnost systému pociťují zejména skupiny obyvatel s nižšími příjmy, které jsou závislé na státních sociálních dávkách. Každý stát má eminentní zájem na zajištění základního příjmu pro každého jedince a jeho rodiny a na zmírnění nebo překonání případných sociálních rizik v důsledku možných sociálních událostí (např. ztráta příjmů jedince či rodiny v důsledku ztráty zaměstnání, nemoci, úmrtí, atd.). Zároveň se snaží poskytnout odpovídající úroveň veřejných sociálních služeb, zejména v problematických oblastech jako jsou zdravotnictví nebo školství.
Měření sociálnosti
O síle sociálního státu hovoří především výše sociálních výdajů. Pro názornou ukázku sociálnosti jednotlivých evropských států jsme zvolili dva ukazatele:
-
podíl celkových sociálních výdajů k hrubému domácímu produktu
-
výše celkových sociálních výdajů na jednoho obyvatele, vztahnutá k paritě kupní síly obyvatelstva
| Země | Celkové sociální výdaje | |
|---|---|---|
| v % HDP | v EUR na obyvatele | |
| EU 25 | 28,0 | 6 012,2 |
| Belgie | 29,7 | 7 476,2 |
| Česká republika | 20,1 | 2 963,6 |
| Dánsko | 30,9 | 8 115,0 |
| Německo | 30,2 | 7 086,5 |
| Estonsko | 13,4 | 1 411,2 |
| Řecko | 26,3 | 4 567,1 |
| Španělsko | 19,7 | 4 186,0 |
| Francie | 30,9 | 7 433,9 |
| Irsko | 16,5 | 4 813,6 |
| Itálie | 26,4 | 6 023,5 |
| Lotyšsko | 13,4 | 1 173,9 |
| Litva | 13,6 | 1 341,5 |
| Lucembursko | 23,8 | 10 904,6 |
| Maďarsko | 21,4 | 2 783,1 |
| Holandsko | 28,1 | 7 604,5 |
| Rakousko | 29,5 | 7 699,8 |
| Polsko | 21,6 | 2 120,8 |
| Portugalsko | 24,3 | 4 076,4 |
| Slovinsko | 24,6 | 1 076,4 |
| Slovensko | 18,4 | 2 062,8 |
| Finsko | 26,9 | 6 560,3 |
| Švédsko | 33,5 | 8 258,0 |
| Velká Británie | 26,7 | 6 812,3 |
| Island | 23,8 | 6 038,8 |
| Norsko | 27,7 | 8 727,8 |
| Švýcarsko | 29,8 | 8 363,3 |
Zdroj: Eurostat
Údaje z Evropského statistického úřadu jsou sice z roku 2003, přesto můžeme říci, že za poslední dva roky nedošlo k diametrálním změnám v sociálních výdajích a vypovídací schopnost je dostatečná. Zatímco nejvyšší míru sociální ochrany si drží skandinávské země, na opačné straně žebříčku je kromě pobaltských zemí také Irsko. Česká republika nijak nevyčnívá a můžeme ji zařadit do sociálního průměru.Tyto rozdíly odrážejí odlišnosti nejen v životní úrovni, ale poukazují také na odlišnost sociálních systémů jednotlivých zemí.
Další finanční tipy a triky najdete na www.finance.cz/aktuality.
