Při splnění zákonných podmínek náleží nemocenská, kterou vyplácí místně příslušná OSSZ, od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. V prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti náleží náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnanci zaměstnavatel. OSVČ nemají pochopitelně na náhradu mzdy nárok. Podívejme se však na životní situace, kdy není nemocenská přiznána.
Co se dozvíte v článku
- Příklad 1) Nezaměstnaní po uplynutí ochranné lhůty
- Příklad 2) Starobní důchodci po skončení zaměstnání
- Příklad 3) OSVČ platící pouze povinné sociální pojištění
- Příklad 4) OSVČ v paušálním režimu bez nemocenského pojištění
- Příklad 5) Zaměstnanci pracující pouze na dohody do limitu
- Příklad 6) Investoři platící si zdravotní pojištění a dobrovolné důchodové pojištění
- Příklad 7) Starobní důchodci po uplynutí zkrácené podpůrčí doby
- Příklad 8) Příjemci předčasného důchodu
- Příklad 9) Příjemci mateřské
- Příklad 10) Studenti, nezaměstnaní, důchodci…
Příklad 1) Nezaměstnaní po uplynutí ochranné lhůty
Zaměstnanci pracující na klasickou pracovní smlouvu jsou pochopitelně nemocensky pojištění během trvání pracovního poměru, tj. i během případné dvouměsíční výpovědní lhůty, navíc však mohou nastoupit na nemocenskou i v 7denní ochranné lhůtě po skončení zaměstnání. Jakmile však uplyne tato ochranná lhůta po skončení zaměstnání, tak již pracovní neschopnost nezakládá nárok na nemocenskou.
Příklad 2) Starobní důchodci po skončení zaměstnání
V řádném důchodovém věku je možné libovolně pracovat. Řádní starobní důchodci mají nárok na slevu na sociálním pojištění v rozsahu 6,5 % z hrubé mzdy nebo hrubé odměny. Nemocenské pojištění v rozsahu 0,6 % však stále platí, takže mají nárok na nemocenskou. Podmínky jsou však přísnější. Nemocenskou mohou řádní starobní důchodci pobírat pouze za dobu trvání zaměstnání, po skončení již nikoliv.
Příklad 3) OSVČ platící pouze povinné sociální pojištění
Platba sociálního a zdravotního pojištění je pro OVSČ povinná. Pokud OSVČ vede daňovou evidenci nebo uplatňuje roční výdajový paušál, tak musí být při výpočtu sociálního i zdravotního pojištění dodržen alespoň minimální vyměřovací základ. Sociální ani zdravotní pojištění však nezakládá nárok na nemocenskou. Bez placení dobrovolného nemocenského pojištění nemá OSVČ nárok na nemocenskou i při vysokých platbách na povinném pojistném. Pokud chce OSVČ pobírat nemocenskou, tak si musí platit dobrovolné nemocenské pojištění.
Kalkulačka nemocenské OSVČ
Příklad 4) OSVČ v paušálním režimu bez nemocenského pojištění
Při splnění zákonných podmínek si mohou OSVČ plnit své daňové povinnosti účastí v dobrovolném měsíčním daňovém paušálním režimu, kdy jednou platbou platí současně daň z příjmu, sociální i zdravotní pojištění. V závislosti na výši a struktuře příjmů jsou stanovena tři pásma paušální daně. Samotná účast v dobrovolném paušálním režimu však nezaručuje nárok na nemocenskou. I paušalisté si musí platit dobrovolné nemocenské pojištění, jestliže chtějí mít nárok na nemocenskou během pracovní neschopnosti.
Příklad 5) Zaměstnanci pracující pouze na dohody do limitu
Zaměstnanci pracující pouze na pracovní dohody s odměnou do limitu pro neplacení pojištění nemají na nemocenskou nárok. U zaměstnanců je v platbě sociálního pojištění zahrnuto i nemocenské pojištění, to je rozdíl oproti OSVČ. Z dohody o provedení práce se neplatí sociální (včetně nemocenského) a zdravotní pojištění, když je hrubá měsíční odměna 11 999 Kč a méně. Z dohody o pracovní činnosti se neplatí sociální (včetně nemocenského) pojištění a zdravotní pojištění, jestliže je hrubá měsíční odměna 4 499 Kč a méně.
Kalkulačka nemocenské
Příklad 6) Investoři platící si zdravotní pojištění a dobrovolné důchodové pojištění
Investoři pouze s pasivními příjmy z kapitálového majetku a z nájmu si musí povinně platit zdravotní pojištění jako OBZP. S ohledem na splnění podmínky pro přiznání starobního důchodu si většinou investoři platí i dobrovolné důchodové pojištění. Nemocensky však pojištěni investoři nejsou, dobrovolné důchodové pojištění slouží pouze pro důchod. Pro investory je řešením pouze komerční pojištění, jestliže nechtějí být při dlouhodobých zdravotních problémech zcela bez peněz.
Příklad 7) Starobní důchodci po uplynutí zkrácené podpůrčí doby
Dle zákona o nemocenském pojištění platí, že pracující řádní starobní důchodci mohou nemocenskou pobírat maximálně pouze po dobu 70 dní. Po uplynutí zkrácené podpůrčí doby již pracující starobní důchodci nemocenskou nedostanou.
Příklad 8) Příjemci předčasného důchodu
Vzhledem k tomu, že předčasní důchodci nemohou mít až do dosažení řádného důchodového věku příjem, ze kterého vzniká povinnost platby sociálního pojištění, aby mohli stále pobírat předčasný důchod na účet, tak to znamená, že příjemci předčasného důchodu nemohou dostávat nemocenskou na účet.
Příklad 9) Příjemci mateřské
Pobírat současně mateřskou a nemocenskou, tedy dvě dávky nemocenského pojištění, není možné. Kdo tedy čerpá mateřskou, ten nemocenskou nedostane. Samotný výpočet mateřské je však výhodnější než výpočet nemocenské, takže mateřská je vyšší než nemocenská.
Příklad 10) Studenti, nezaměstnaní, důchodci…
Kdo není účasten na pojištění, ten během nemoci nemá nárok na nemocenskou. Např. samotné studium, evidence na úřadu práce nebo pobírání státního důchodu nárok na nemocenskou v případě pracovní neschopnosti nezakládá.
