Výpočet zdravotního pojištění z přivýdělku se v praxi liší. Rozhoduje druh přivýdělku (zdali se jedná o zkrácený úvazek nebo některou z pracovních dohod) a výše příjmu (hrubé mzdy nebo hrubé odměny). Z nízkého přivýdělku z pracovních dohod se totiž zdravotní pojištění vůbec neplatí a při výpočtu zdravotního pojištění musí být dodržen minimální vyměřovací základ. Vše si vysvětlíme na několika praktických příkladech.
Co se dozvíte v článku
Příklad 1) Zaměstnanec a DPP s odměnou do limitu
Paní Simona pracuje na pracovní smlouvu s hrubou mzdou 40 000 Kč a přivydělává si na dohodu o provedení práce s hrubou odměnou 11 500 Kč. Z hrubé mzdy 40 000 Kč je paní Simoně sraženo zdravotní pojištění 1 800 Kč (4,5 % z 40 000 Kč) a dalších 3 600 Kč (9 % z 40 000 Kč) odvádí na zdravotním pojištění zaměstnavatel.
Zaměstnáním na pracovní smlouvu na plný úvazek s hrubou mzdou 40 000 Kč má paní Simona vyřešen pojistný vztah u své zdravotní pojišťovny. Když je hrubá odměna z dohody o provedení práce 11 999 Kč a méně, tak se z ní neplatí sociální a zdravotní pojištění. Zdravotní pojištění platí paní Simona pouze z hlavního zaměstnání, z brigády již zdravotní pojištění neplatí.
Kalkulačka DPP a DPČ
Příklad 2) Zaměstnanec a přivýdělek na DPČ
Pan Martin pracuje na klasickou pracovní smlouvu s hrubou mzdou 50 000 Kč a současně si přivydělává na dohodu o pracovní činnosti s hrubou odměnou 18 000 Kč. Z dohody o pracovní činnosti se sociální a zdravotní pojištění neplatí, když je hrubá měsíční odměna 4 499 Kč a méně. Při překročení limitu se již sociální a zdravotní pojištění odvádí.
Při výpočtu zdravotního pojištění však musí být dodržen minimální vyměřovací základ, který je na úrovni minimální mzdy platné pro plný úvazek, tj. 22 400 Kč. Pan Martin však druhému zaměstnavateli doručí potvrzení hlavního zaměstnavatele, že v hlavním zaměstnání je dodržen minimální vyměřovací základ. Zdravotní pojištění z dohody o pracovní činnosti se tak vypočítá ze skutečné hrubé odměny 18 000 Kč a nebude se provádět dopočet do minima.
Kdyby tomu tak nebylo, tak by pan Martin na zdravotním pojištění u druhého zaměstnavatele zaplatil efektivně více, neboť zaměstnavatel odvádí na zdravotním pojištění vždy 9 % a dopočet do minima, tj. do částky 3 024 Kč (13,5 % z 22 400 Kč) jde v plném rozsahu k tíži zaměstnance.
Pracovali jste někdy na dohodu?
Příklad 3) Podnikatel a přivýdělek na dohody
Podnikatelka Kristýna si přivydělává pro dva zaměstnavatele na dohodu o provedení práce. U prvního zaměstnavatele má hrubou odměnu 11 700 Kč a u druhého má hrubou odměnu ve výši 19 000 Kč. Jako OSVČ si platí paní Kristýna alespoň minimální měsíční zálohy na zdravotním pojištění, takže oběma zaměstnavatelům doručí čestné prohlášení, že platí jako OSVČ alespoň minimální měsíční zálohy ze samostatné výdělečné činnosti.
Z první dohody se zdravotní pojištění vůbec nebude platit, protože je hrubá měsíční odměna do limitu pro neplacení zdravotního pojištění. Z druhé dohody o provedení práce se zdravotní pojištění vypočítá ze skutečné hrubé odměny, nebude se provádět dopočet do minima.
Příklad 4) OSVČ v paušálním režimu a přivýdělek do limitu
Podnikatel Filip je v prvním paušálním daňovém režimu a přivydělává si v roce 2026 na dohodu o provedení práce s odměnou do limitu. Osoby samostatně výdělečně činné si při splnění zákonných podmínek mohou plnit všechny své daňové povinnosti účastí v dobrovolném paušálním daňovém režimu, kdy jednou měsíční daňovou platbou platí současně daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění. V závislosti na výši a struktuře příjmů jsou tři paušální pásma.
„Paušalisté“ však mimo jiné nemohou mít příjem ze závislé činnosti podléhající platbě zálohové daně z příjmu. Podnikatel Filip si tak může v roce 2026 přivydělávat na dohodu o provedení práce 11 999 Kč a méně, protože v takovém případě se při nepodepsaném prohlášení k dani odvádí z dohody o provedení práce srážková daň z příjmu. Při příjmu 11 999 Kč a méně se z dohody o provedení práce neplatí ani sociální pojištění a zdravotní pojištění. S ohledem na placení pojistného má vše pan Filip vyřešeno účastí v paušálním režimu. Z dohody o provedení práce je tak sražena pouze 15% srážková daň a podnikatel Filip splňuje v roce 2026 podmínky účasti v daňovém paušálním režimu.
