Jak se zdaňuje odstupné? Kdy můžete dostat vratku daně?

Dle § 67 zákoníku práce platí, že zaměstnanci, který obdržel výpověď z důvodu rušení zaměstnavatele nebo jeho části, přemístění zaměstnavatele, nebo z důvodu nadbytečnosti, náleží zákonné odstupné ve výši nejméně: 

• Jednonásobku průměrného výdělku zaměstnance, jestliže pracovní poměr trval méně než 1 rok.
• Dvojnásobku průměrného výdělku zaměstnance, pokud pracovní poměr trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky.
• Trojnásobku průměrného výdělku, když pracovní poměr trval alespoň 2 roky.

V těchto případech dochází k „finanční ochraně“ zaměstnance, protože obdržel výpověď z důvodu, na kterém nenese vinu. 

Nárok na zákonné odstupné vzniká i v případě, že pracovní poměr byl ukončen vzájemnou dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem, pokud byl v této písemné dohodě uveden některý z výše uvedených důvodů. Odstupné je zaměstnavatel povinen vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty. 

Přečtěte si také:

O kolik méně platíme na dani z příjmu než v minulosti?

Daň z příjmu se platí, sociální a zdravotní pojištění nikoliv

Obdržené odstupné vstupuje do výpočtu daně z příjmu, stejně jako běžná hrubá mzda. Samotné obdržení odstupného však nezakládá povinnost vyplnění daňového přiznání. Zdali je možné požádat bývalého zaměstnavatele o roční zúčtování daně nebo vzniká povinnost podat daňové přiznání, to závisí na daňových okolnostech daňového poplatníka. 

Sociální a zdravotní pojištění se ze zákonného odstupného neplatí. Neplacení sociálního pojištění z odstupného znamená, že se tento příjem nepočítá pro důchodové účely. 

• Neplacení sociálního pojištění vyplývá z § 5, odstavce 2, písmena b) zákona č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení. 
• Neplacení zdravotního pojištění vyplývá z § 3, odstavce 2, písmena b) zákona č. 592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. 

Pozor na dvě daňové sazby

Do měsíční hrubé mzdy ve výši 146 901 Kč je sazba daně z příjmu v roce 2026 ve výši 15 %. Hrubá měsíční mzda nad 146 901 Kč již podléhá vyšší 23% sazbě daně z příjmu. V praxi tak dochází k situaci, že právě kvůli obdrženému odstupnému je hrubá měsíční mzda mimořádně vyšší než 146 901 Kč a efektivní daňová sazba je v daném měsíci mimořádně vyšší, než to bylo u standardní mzdy v ostatních měsících během roku. Celkové zdanění je však příznivé, protože se z odstupného neplatí zmíněné sociální a zdravotní pojištění.

Přečtěte si také:

10 nepravd o odstupném: Kdo má nárok na odstupné, aniž to tuší?

Kdy se obdrží zaplacená daň z příjmu zpět

Za celý kalendářní rok 2026 však bude vyšší 23% sazbě daně z příjmu podléhat pouze daňový základ nad 1 762 812 Kč. Jestliže byla v některém měsíci zaplacena z důvodu obdržení odstupného i 23% sazba daně z příjmu, tak v takovém případě vznikne nárok na daňový přeplatek, protože celý roční daňový základ bude podléhat pouze 15% sazbě daně z příjmu. 

Praktický příklad – zdanění odstupného

Pan Milan obdržel v měsíci červnu odstupné a jeho souhrnný zdanitelný příjem ze závislé činnosti (ze zaměstnání) tak činil 200 000 Kč. Na dani z příjmu tak v tomto měsíci zaplatil 31 678 Kč, což je o 4 248 Kč (31 678 Kč – 27 430 Kč) více, než kdyby zdaňoval celý rozhodný příjem pouze 15% daňovou sazbou, jak je vypočteno v tabulce níže. 

a) Správný výpočet daně z příjmu

b) Výpočet daně z příjmu pouze při 15% sazbě daně z příjmu

Vzhledem k tomu, že pan Milan bude mít za celý rok 2026 celkový daňový základ 810 000 Kč, tak mu vznikne nárok na daňový přeplatek ve výši 4 248 Kč, protože bude celý daňový základ zdaňovat 15% sazbou daně z příjmu. 

Mzdová kalkulačka v roce 2026