Poživatelé státních důchodů (tedy i vdovských a vdoveckých důchodů) jsou pro účely zdravotního pojištění státními pojištěnci, jak vyplývá z § 7 zákona o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb.
Co se dozvíte v článku
Proč je důležité být státním pojištěncem?
Tato „legislativní ochrana“ je velmi důležitá, protože se při výpočtu zdravotního pojištění ze zaměstnání neprovádí dopočet do minimálního vyměřovacího základu a při případném podnikání nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ. Nižší příjem během pobírání vdovského důchodu tak není „sankcionován“ vyšším odvodem na zdravotním pojištění, jako je tomu u pojištěnců, kteří nejsou státními pojištěnci. Z důvodu zařazení do kategorie státních pojištěnců nemůže být vdova osobou bez zdanitelných příjmů, což je důležité, neboť OBZP si musí samy platit zdravotní pojištění v měsíční částce 3 024 Kč.
Jak vysoký je průměrný vdovský důchod?
V praktických příkladech budeme hovořit o vdovských důchodech, kterých se v Česku vyplácí mnohem více než vdoveckých důchodů, legislativní podmínky jsou však pochopitelně pro oba důchody stejné.
-
Průměrný sólo vdovský důchod v březnu letošního roku činil 13 769 Kč a průměrný sólo vdovecký důchod činil v březnu letošního roku 12 634 Kč.
Věděli jste, že výplata vdovského/vdoveckého důchodu náleží standardně po dobu jednoho roku od smrti manžela/manželky?
Příklad 1) Vdovský důchod a přivýdělek na zkrácený úvazek
Vdova Zita pobírá po zemřelém manželovi vdovský důchod. Vzhledem k tomu, že pečuje o nezaopatřenou dceru, tak pobírá vdovský důchod i po uplynutí jednoho roku. Paní Zíta aktuálně pracuje na zkrácený úvazek s hrubou mzdou ve výši 21 000 Kč. Minimální měsíční mzda ve výši 22 400 Kč platí v roce 2026 pro zaměstnání na plný úvazek. Na zkrácený úvazek může být hrubá měsíční mzda nižší.
Paní Zita je pro účely placení zdravotního pojištění státním pojištěncem, a proto se zdravotní pojištění vypočítá ze skutečné hrubé mzdy ve výši 21 000 Kč a nebude se provádět dopočet do minima. Paní Zitě tak bude z hrubé mzdy sraženo zdravotní pojištění ve výši 945 Kč (21 000 Kč x 4,5 %).
Kdyby paní Zita nebyla státním pojištěncem, potom by jí bylo z hrubé mzdy sraženo zdravotní pojištění ve výši 1 134 Kč, protože by se prováděl dopočet do minima. V letošním roce činí minimální měsíční zdravotní pojištění 3 024 Kč (22 400 Kč x 13,5 %), přičemž zaměstnavatel platí na zdravotním pojištění vždy 9 %. Dopočet do minima jde v plném rozsahu k tíži zaměstnance.
Kalkulačka vdovského důchodu
Příklad 2) Podnikání jako vedlejší činnost pro platbu zdravotního pojištění
Vdova Karolína pobírá po celý rok 2026 po zemřelém manželovi vdovský důchod, který z důvodu studia syna bude pobírat i v následujících letech. Pro účely výpočtu zdravotního pojištění vykonává paní Karolína vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Roční zdravotní pojištění se vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu (ve výši poloviny daňového základu) a nebude muset být dodržen minimální vyměřovací základ.
Paní Karolína bude mít za rok 2026 hrubý zisk 330 000 Kč. Roční zdravotní pojištění bude tedy činit 22 275 Kč (330 000 Kč x 50 % x 13,5 %). Kdyby paní Karolína vykonávala po celý rok hlavní samostatnou výdělečnou činnost, tak by musela na zdravotním pojištění zaplatit částku ve výši 39 664 Kč (293 802 Kč x 13,5 %). Výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti přináší paní Karolíně zajímavou úsporu na zdravotním pojištění.
Příklad 3) Pasivní příjmy bez nutnosti placení zdravotního pojištění
Vdova Hana pobírá po zemřelém manželovi vdovský důchod a aktuálně má pouze pasivní příjmy z pronájmu nemovitostí a kapitálového majetku. Z pasivních příjmů se zdravotní pojištění neplatí a takové příjmy nezakládají účast na zdravotním pojištění. Paní Hana je však státním pojištěncem, takže má svůj pojistný vztah u zdravotní pojišťovny vyřešen. Investor pouze s pasivními příjmy, který není současně státním pojištěncem, si však musí každý měsíc platit zdravotní pojištění jako OBZP. Měsíční zdravotní pojištění pro OSVČ činí 13,5 % z minimální mzdy, v roce 2026 tedy částku 3 024 Kč (13,5 % z 22 400 Kč).
