Při výpočtu daně z příjmu fyzických osob má každý zaměstnanec s podepsaným prohlášením k dani nárok na slevu na poplatníka ve výši 2 570 Kč. Při práci pro dva zaměstnavatele současně lze mít prohlášení k dani podepsáno pouze u jednoho z nich. Nárok na slevu na poplatníka znamená, že do hrubé mzdy ve výši 17 100 Kč je daň z příjmu nulová.
Co se dozvíte v článku
Praktický příklad – zkrácený úvazek a daně
Paní Monika z rodinných důvodů pracuje pouze na velmi zkrácený úvazek s hrubou mzdou 17 000 Kč. Paní Monika na dani z příjmu fyzických osob neplatí nic, neboť vypočtená daň z příjmu činí 2 550 Kč (17 000 Kč x 15 %) a sleva na poplatníka ve výši 2 570 Kč sníží daň z příjmu do nuly.
Daňové zvýhodnění a daň z příjmu
Vždy jeden z rodičů má při výpočtu daně z příjmu nárok na daňové zvýhodnění na děti, které činí 1 276 Kč na první dítě, 1 860 Kč na druhé dítě a 2 320 Kč na třetí a další dítě. Na dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P se uplatňuje daňové zvýhodnění ve dvojnásobné výši. Pokud je daňové zvýhodnění na děti vyšší než vypočtená daň z příjmu, tak náleží daňový bonus ve výši rozdílu mezi daňovým zvýhodněním na děti a vypočtenou daní z příjmů. Při čerpání daňového bonusu se neplatí daň z příjmu a ještě je čistá mzda vyšší právě o daňový bonus.
Zaměstnanci s nízkou mzdou čerpající daňové zvýhodnění na více dětí mají v praxi dokonce čistou mzdu vyšší než hrubou mzdu. Např. při hrubé mzdě 29 000 Kč a daňovém zvýhodnění na tři děti činí čistá mzda na účet 29 303 Kč. Pro důchodové účely se však hodnotí hrubá mzda. Případná vyšší čistá mzda než hrubá mzda tak důchod nezvyšuje.
Praktický příklad: mzda a daňový bonus
Paní Dita má hrubou mzdu 36 000 Kč a uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě děti. Souhrnná částka daňového zvýhodnění na dvě děti je 3 127 Kč (1 267 Kč + 1 860 Kč). Daň z příjmu činí 5 400 Kč (36 000 Kč x 15 %), po odpočtu slevy na poplatníka 2 830 Kč (5 400 Kč – 2 570 Kč). Daňové zvýhodnění je vyšší o 297 Kč (3 127 Kč – 2 830 Kč) než daň z příjmu po slevě na poplatníka, takže paní Dita nezaplatí nic na dani z příjmu a ještě má čistou mzdu vyšší o daňový bonus v částce 297 Kč.
Proč nevadí neplacení daně z příjmu?
Do doby pojištění pro důchodové účely je rozhodující trvání pracovní smlouvy a nikoliv výše hrubé mzdy a platby na dani z příjmu nebo sociálním pojištění. Odpracovaný měsíc v zaměstnání na klasickou pracovní smlouvu se započítává stejně, ať už se jedná o zkrácený úvazek nebo plný úvazek. Rovněž nehraje roli výše hrubé mzdy. Hrubá mzda za zkráceného úvazku zvyšuje dobu pojištění stejně jako zaměstnání s nadstandardní hrubou mzdou.
Osobní vyměřovací základ (průměrnou důchodovou mzdu) ovlivňují příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Částka zaplacené daně z příjmu se pro důchodové účely nikterak nesleduje. Sociální pojištění ze své hrubé mzdy přitom vždy odvádí i zaměstnanec pracující na zkrácený úvazek nebo zaměstnanec čerpající daňový bonus. Při výpočtu sociálního pojištění se totiž neuplatňují žádné daňové slevy a odpočty. Výchova dětí nemá na výpočet sociálního pojištění rovněž vliv.
Pokračování praktického příkladu
Paní Monice se bude za dobu výkonu zaměstnání na zkrácený úvazek započítávat odpracovaná doba stejně, jako její kolegyni s trojnásobně vysokou hrubou mzdou, která pracuje na plný úvazek. Paní Dita si pochopitelně bude zaměstnáním s podprůměrnou mzdou svoji dobu pojištění zvyšovat.
Paní Monika i paní Dita však na tom budou pro důchodové účely hůře než většina zaměstnanců, protože odvádí sociální pojištění z nízkých hrubých mezd, zejména tedy paní Monika. Právě nízká mzda bude mít za následek nižší státní starobní důchod. Velmi důležité však je, že nebudou mít mezeru v pojištění, neboť mezery v pojištění mají značně negativní vliv na měsíční částku starobního důchodu. Při významnějších mezerách v pojištění není dokonce ke dni dosažení řádného důchodového věku starobní důchod vůbec přiznán, neboť pro přiznání řádného starobního důchodu musí být získána doba pojištění alespoň v rozsahu 35 let.
Kalkulačka výpočtu starobního důchodu
Závěrem: Jaký vliv má daň z příjmu na důchod?
Zaměstnání na pracovní smlouvu, a to i na zkrácený úvazek, se započítává do doby pojištění pro důchodové účely, i když se z hrubé mzdy neplatí daň z příjmu. Rozhodující je totiž účast na sociálním pojištění, což je v těchto případech splněno. Z důvodu nižší hrubé mzdy je však podprůměrný osobní vyměřovací základ, což má pochopitelně negativní vliv na výši starobního důchodu.
Kalkulačka výpočtu čisté mzdy
