Měsíční částka starobního důchodu závisí na průměrné mzdě za odpracované roky v současné hodnotě (osobním vyměřovacím základu) a získané době pojištění v celých ukončených letech. Následně platí jednoduché pravidlo, čím vyšší průměrná důchodová mzda a vyšší doba pojištění, tím vyšší měsíční starobní důchod. V březnu letošního roku činil průměrný starobní důchod 21 793 Kč. Níže v textu budeme tedy jako nadprůměrný důchod považovat částku 25 000 Kč. V praktických příkladech si vypočítáme důchod ve výši 25 000 Kč při podprůměrnému počtu odpracovaných let.
Co se dozvíte v článku
Velmi vysoké příjmy a minimální doba pojištění
Pan Karel odešel v roce 2026 do řádného starobního důchodu. Získal pouze minimální dobu pojištění nutnou pro přiznání starobního důchodu ve výši 35 let. Do doby pojištění se započítávají nejenom odpracované roky, ale i tzv. náhradní doby pojištění (např. studium před rokem 2010, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu, péče o závislou osobu při splnění zákonných podmínek, vojenská služba). Pan Karel tak skutečně odpracoval pouze 26 let, zbylou část tvoří náhradní doby pojištění (zejména studium).
Průměrnou mzdu za odpracované roky má pan Karel ve výši 87 245 Kč a je mu tak přiznán řádný starobní důchod 25 000 Kč. Vzhledem k tomu, že pan Karel získal dobu pojištění pouze v rozsahu 35 let, tak to znamená, že měl několik let mezery v pojištění, které mu snižovaly (rozmělňovaly) jeho osobní vyměřovací základ, takže pan Karel musel mít v hodnocených letech příjmy výrazně vyšší než 87 245 Kč (o více než třetinu). Mít při minimální době pojištění nadprůměrný důchod je složité i právě z důvodu rozmělnění osobního vyměřovacího základu.
Vypočítejte si výši starobního důchodu v naší kalkulačce
Vysoký počet náhradních dob pojištění + výchovné na děti
Paní Hana odešla v roce 2026 do řádného starobního důchodu. Paní Hana vystudovala vysokou školu, vychovala čtyři děti a pečovala i o závislého otce. Paní Hana tak ve skutečnosti odpracovala pouze 21 let a přitom získala dobu pojištění v rozsahu 45 let. Formou náhradních dob pojištění získala paní Hana vyšší dobu pojištění, než zaměstnáním. I to je v praxi možné.
Přestože paní Hana odpracovala pouze 21 let a průměrnou mzdu za odpracované roky má „jen“ 42 980 Kč, tak je jí přiznán nadprůměrný důchod ve výši 25 000 Kč. Důvodem je získání vysokého počtu náhradních dob pojištění a uplatnění výchovného k důchodu na čtyři vychované děti ve výši 2 000 Kč.
Nárok na dva důchody z různých zemí
Pan Tomáš odpracoval více let v Německu než v Česku. Panu Tomášovi budou přiznány dva dílčí samostatné důchody, jeden z Německa a jeden z Česka, přičemž každý důchod bude odpovídat průběhu pojištění v dané zemi. Pan Tomáš v důchodu žije v Česku. Přestože pan Tomáš odpracoval v Česku málo let, tak jeho životní situace v důchodu je nadprůměrná. Důvodem je však skutečnost, že dostává důchod z Německa, kde pracoval a odváděl pojištění. Situace pana Tomáše je tedy odlišná od pana Karla a paní Hany z předchozích příkladů, kteří pobírají starobní důchod pouze z českého důchodového systému.
Závěrem: kdy můžete mít nadprůměrný důchod při krátké době pojištění?
I relativně nízký počet odpracovaných let může znamenat přiznání nadprůměrného důchodu. Jedná se však o specifické situace, kdy žadatel o starobní důchod měl v zaměstnání velmi vysoké příjmy nebo má vysokou dobou pojištění kvůli náhradním dobám pojištění a samozřejmě velmi pozitivní vliv na měsíční částku starobního důchodu má vždy výchovné k důchodu.
Náhradní doby pojištění hrají v důchodové legislativě velmi důležitou roli a některým žadatelům o starobní důchod výrazně „zachraňují“ měsíční částku důchodu. Pro přiznání starobního důchodu však musí být vždy získána alespoň minimální doba pojištění v rozsahu 35 let, jinak nemůže být starobní důchod ke dni dosažení řádného důchodového věku vůbec přiznán. Případné nesrovnalosti ohledně nedostatečné doby pojištění je nutné řešit včas, v některých případech je řešením účast na dobrovolném důchodovém pojištění.
