Mzda by měla být povinně už v pracovním inzerátu. Alespoň podle části připomínek, které k návrhu novely zákoníku práce zaslaly státní instituce v rámci připomínkového řízení.
Co se dozvíte v článku
Jak jsme již dříve informovali, Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) připravilo novelu, která do českého práva převádí evropskou směrnici o transparentnosti odměňování. Jejím cílem je posílit stejné odměny žen a mužů za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty a omezit informační nerovnost mezi zaměstnavateli a uchazeči o zaměstnání.
Samotný návrh MPSV však s povinným uváděním mzdy přímo v pracovních inzerátech nepočítá. Zaměstnavatel by měl podle návrhu uchazeče prokazatelně informovat o minimální výši mzdy nebo platu a dalších peněžitých plněních nejpozději před zahájením jednání o uzavření pracovní smlouvy.
„Zaměstnavatel bude muset uchazeče o zaměstnání před zahájením jednání o pracovní smlouvě prokazatelně informovat o minimální výši mzdy nebo platu a jiných peněžitých plněních a plněních peněžité hodnoty, které by mu jako zaměstnanci příslušely ode dne vzniku pracovního pracovněprávního vztahu," uvedlo na dotaz redakce tiskové oddělení MPSV.
Právě tento bod se stal jedním z nejdiskutovanějších témat připomínkového řízení.
MŠMT: Mzda by měla být uvedena přímo v inzerci
Ministerstvo školství navrhuje, aby zaměstnavatelé uváděli výši mzdy nebo její rozpětí přímo v pracovních inzerátech, pokud je pracovní místo veřejně nabízeno.
Argumentuje tím, že evropská směrnice počítá s tím, že uchazeč získá informaci o odměně v okamžiku, kdy ještě může ovlivnit své rozhodnutí a vyjednávací pozici.
Ve svých připomínkách ministerstvo přímo odkazuje na znění směrnice: „Podle čl. 5 odst. 1 směrnice (EU) 2023/970 mají uchazeči o zaměstnání právo obdržet informaci o počáteční odměně nebo jejím rozpětí, a to takovým způsobem, aby bylo zajištěno informované a transparentní jednání o odměně, například ve zveřejněném oznámení o volném pracovním místě, a to před pracovním pohovorem nebo jiným způsobem."
Podle ministerstva současný návrh tento požadavek dostatečně nenaplňuje. „Domníváme se, že by při absenci povinnosti uvést výši odměny v inzerci docházelo k faktickému splynutí okamžiku sdělení výše či rozpětí odměny se samotným pohovorem,“ uvádí MŠMT.
Podle resortu by navíc mohlo docházet k situacím, kdy by různí uchazeči dostávali před pohovorem odlišné informace o odměně. To by podle něj odporovalo směrnici, jejímž cílem je odstranit informační asymetrii jako jeden ze zdrojů rozdílů v odměňování žen a mužů.
Ombudsman: Současný návrh jde proti smyslu směrnice
Ještě kritičtější je veřejný ochránce práv. Ten ve svých připomínkách uvádí, že navržená úprava neodpovídá ani textu, ani účelu evropské směrnice.
Podle ombudsmana není transparentnost zajištěna, pokud se uchazeč dozví výši mzdy až ve chvíli, kdy zaměstnavatel ví, zda jedná s mužem nebo ženou.
„Navrhovaná úprava tak nechává zaměstnavateli volné ruce nabízet ženám a mužům zcela jinou výši mzdy. Jde tak přímo proti účelu směrnice a v podstatě zakonzervovává současný stav,“ stojí v připomínkách.
Ombudsman proto navrhuje, aby zaměstnavatelé měli povinnost uvádět nástupní mzdu nebo její rozpětí přímo v pracovních nabídkách. Současně chce zabránit tomu, aby firmy používaly příliš široká a nicneříkající rozpětí. Navrhuje proto, aby rozdíl mezi spodní a horní hranicí nabízené mzdy nepřesáhl 25 procent.
Veřejný ochránce práv navíc navrhuje, aby se povinnost uvádět mzdu přímo v inzerátu promítla do zákona o zaměstnanosti. Pokud by zaměstnavatel tuto povinnost nesplnil, mohlo by podle jeho návrhu jít o přestupek sankcionovaný pokutou až do výše 500 tisíc korun.
Odpovídáte na pracovní inzeráty bez uvedené výše mzdy?
Ministerstvo spravedlnosti: Návrh nejasně určuje, kdy má být mzda sdělena
Ministerstvo spravedlnosti sice výslovně nepožaduje povinné uvádění mzdy v inzerátech, i ono však považuje návrh MPSV za příliš vágní.
Vadí mu zejména úprava, podle níž má být uchazeč informován „před zahájením jednání o uzavření pracovní smlouvy“. Podle resortu není jasné, kdy přesně tento okamžik nastává.
Ministerstvo proto navrhuje, aby zákon výslovně stanovil, že informace o mzdě musí být uchazeči poskytnuta nejpozději před pracovním pohovorem.
Podnikatelé: Stačilo by sdělit jen minimální mzdu nebo rozpětí
Hospodářská komora rovněž upozorňuje především na nejasné vymezení klíčového okamžiku, kdy má být informace o mzdě uchazeči sdělena.
Podle komory návrh uvádí povinnost sdělit odměnu „před zahájením jednání o uzavření pracovní smlouvy“, aniž by ale tento moment zákon blíže definoval. To podle ní vytváří právní nejistotu a spoléhá spíše na výklad v důvodové zprávě než na samotný zákon.
V připomínkách komora uvádí, že „navržené znění tohoto ustanovení je pro zaměstnavatele příliš zatěžující a v praxi nemusí pro uchazeče o práci u zaměstnavatele přinést jakékoliv pozitivum“.
Zároveň upozorňuje, že mezi náborem a vznikem pracovního poměru může uplynout delší doba, během níž se mohou změnit i samotné mzdové podmínky. Proto navrhuje, aby se povinnost sdělovat mzdu omezila jen na základní složku mzdy nebo platové rozpětí, které by odpovídalo odměně za danou práci v okamžiku zahájení jednání o pracovní smlouvě.
Tím by se podle komory předešlo situaci, kdy zaměstnavatel musí sdělovat údaje, které se mohou v čase měnit, a zároveň by se snížila administrativní zátěž při náboru.
Podobně Ministerstvo průmyslu a obchodu upozorňuje především na administrativní dopady nové regulace. Požaduje například zmírnění některých povinností pro menší firmy a snížení navrhovaných pokut za porušení pravidel.
Návrhem se bude v nejbližší době zabývat vláda. Pokud projde novela celým legislativním procesem, měla by nabýt účinnosti od 1. ledna 2027.
Kalkulačka superdávky v roce 2026
