Nárok na nemocenské dávky vzniká zaměstnanci ve chvíli, kdy je účastníkem na nemocenském pojištění. U zaměstnání na pracovní smlouvu zpravidla vzniká účast na nemocenském pojištění automaticky, při brigádách na dohodu jen, pokud je výdělek nad limitní částky. Osoba samostatně výdělečně činná je nemocensky pojištěna, jen pokud se sama přihlásí k dobrovolnému nemocenskému pojištění a hradí si jej coby samoplátce.
Co se dozvíte v článku
Důležité je vědět, že zaměstnanec nebo brigádník za splnění podmínek má prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti nárok na náhradu mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel. Teprve od 15. dne mu vzniká nárok na dávky nemocenského pojištění.
To ale neplatí v případě OSVČ. Ta nemá žádného zaměstnavatele, a tudíž prvních 14 dnů pracovní neschopnosti zůstává bez finančních prostředků. Na nemocenské jí vzniká nárok taktéž od 15. dne DPN.
Počítá se doba nemocenské do nároku na starobní důchod?
Pokud byla ošetřujícím lékařem předepsána dočasná pracovní neschopnost a daná osoba má nárok na čerpání dávek z nemocenského pojištění z titulu zaměstnání, pracovní dohody nebo podnikání, období nemocenské se počítá nejen do starobního důchodu, ale i do důchodu invalidního.
Dále se do důchodu počítá i ta dočasná pracovní neschopnost, která pokračuje i po skončení výdělečné činnosti, z jejíhož titulu vznikla účast na nemocenském pojištění. To ale za předpokladu, že si daná osoba DPN nezpůsobila úmyslně.
Dále se započítává i ta DPN, která vznikla v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu. Ta činí 7 dnů od skončení zaměstnání. Pokud by zaměstnání trvalo kratší dobu než 7 dní, ochranná lhůta bude trvat pouze tolik dní, kolik trvalo zaměstnání.
Stejná pravidla pak platí i při nařízené karanténě podle zvláštního právního předpisu.
Pokud by pak lékař napsal pacientovi dočasnou pracovní neschopnost bez toho, aby byl pacient zaměstnaný, podnikal s dobrovolným nemocenským pojištěním anebo pracoval na dohody nad limit, dočasná pracovní neschopnost se mu do důchodu nebude započítávat, protože během ní nelze pobírat nemocenské dávky.
Těšíte se na důchod?
Nesníží neschopenka výslednou výši důchodu?
Neschopenka sama o sobě výslednou výši starobního důchodu nesníží. Jedná se totiž o tzv. vyloučenou dobu. Ta slouží k tomu, aby během období bez příjmu nedošlo ke snížení průměrných celoživotních výdělků.
Zjednodušeně řečeno se při výpočtu důchodu zohledňují výdělky dosažené během pojištěné činnosti, přičemž vyloučené doby se z výpočtu vyjmou, aby nesnižovaly průměrný výdělek. Z výpočtu se však vyjmou dny vyloučené doby, protože mají nulový započitatelný příjem a důchod by snížily. Výdělky se tedy budou počítat pouze z období, kdy daná osoba reálně pracovala nebo podnikala.
Vypočítejte si orientační výši starobního důchodu na naší kalkulačce
Pracovní neschopnost se ale do starobního důchodu nemusí započítat celá
Dočasná pracovní neschopnost se do starobního důchodu započítává pouze po dobu, která je z hlediska nemocenského pojištění považována za podpůrčí dobu. Připomeňme však, že tato podpůrčí doba může trvat maximálně 380 kalendářních dnů ode dne jejího vzniku.
Důležité je však vědět, že do oněch 380 dnů se podle informací z České správy sociálního zabezpečení počítají i předchozí dočasné pracovní neschopnosti v období před vznikem současné pracovní neschopnosti z posledních 380 dnů. Pokud by se tato doba přesáhla, následující dny neschopenky se už do důchodu počítat nebudou, což může nakonec výsledný důchod snížit a navíc vám i může chybět potřebná doba pojištění.
Má pracující důchodce nárok na neschopenku?
V předčasném důchodu na dočasnou pracovní neschopnost nárok není, neboť osoba v předčasném důchodu až do dosažení řádného důchodového věku nemůže vykonávat zaměstnání a práci na dohodu, z jejichž titulu by se odvádělo nemocenské pojištění.
Poživatel invalidního důchodu pro invaliditu prvního a druhého stupně má za předpokladu, že je v zaměstnání, podnikání nebo na brigádě účasten nemocenského pojištění, právo na stejná pravidla pro nárok na nemocenskou jako jakýkoliv jiný zaměstnanec.
Odlišná pravidla platí pro poživatele starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. I jim může při splnění zákonných podmínek vzniknout nárok na nemocenské dávky. Podpůrčí doba však není 380 kalendářních dnů jako u ostatních pojištěnců, ale činí nejvýše 70 kalendářních dnů v rámci jednoho kalendářního roku. Po vyčerpání tohoto limitu již nelze nemocenské dávky pobírat.
