Podnikání po část roku a platba pojistného

Skutečný versus minimální vyměřovací základ

V případě výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být při výpočtu sociálního i zdravotního pojištění dodržen alespoň minimální vyměřovací základ. Skutečný vyměřovací základ pro výpočet sociálního pojištění činí 55 % daňového základu a skutečný vyměřovací základ pro výpočet zdravotního pojištění je 50 % daňového základu.

Když je skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, tak se pro výpočet použije minimální vyměřovací základ.

• Za každý měsíc výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti činí minimální vyměřovací základ pro výpočet zdravotního pojištění částku 16 295 Kč.
• Za každý měsíc výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti činí minimální vyměřovací základ pro výpočet sociálního pojištění částku 23 278,50 Kč.

Vedlejší činnost a neplacení sociálního pojištění

V případě výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se sociální pojištění z podnikání vůbec neplatí, když je hrubý zisk za celý kalendářní rok 2025 do 111 736 Kč. V případě výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se však limit poměrně snižuje. Za každý měsíc, kdy nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost se snižuje o 9 312 Kč.

Praktický příklad 1) Hlavní činnost s nízkým ziskem

Živnostník Pavel vykonával v měsících lednu až červnu 2025 hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Bohužel se mu nedařilo tako jako v minulých letech, a proto činnost ukončil a od července je zaměstnancem. Pan Pavel má hrubý zisk za leden až červen 2025 pouze ve výši 100 000 Kč. 

Skutečné vyměřovací základy jsou nižší minimální vyměřovací základy. V tabulce máme vypočteno sociální i zdravotní pojištění za rok 2025. Přestože byl zisk nízký, tak musí být pojistné zaplaceno alespoň v minimální výši, které v souhrnu činí skoro polovinu dosaženého zisku. Do přehledu pro OSSZ i zdravotní pojišťovnu bude pan Pavel uvádět pouze daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti, ze zaměstnání nikoliv.

Zdroj: vlastní výpočet autora

Přečtěte si také:

Jak si OSVČ mohou snížit dluh na zdravotním pojištění v sedmi krocích?

Praktický příklad 2) Úspěšné podnikání po část roku

Pan Michal zahájil samostatnou výdělečnou činnost až od července 2025. V podnikání se mu dařilo a za šest měsíců loňského roku měl hrubý zisk (tj. příjem ponížený o související výdaje) 800 000 Kč. Vzhledem k vysokému zisku zaplatí pan Michal na sociálním i zdravotním pojištění z podnikání za půl roku více, než řada OSVČ podnikajících po celý kalendářní rok 2025. Výkon samostatné výdělečné činnosti nepřináší panu Michalovi žádnou úsporu při výpočtu pojistného, stejnou částku by zaplatil, i kdyby měl stejný zisk při podnikání po celý kalendářní rok.

Zdroj: vlastní výpočet autora

Praktický příklad 3) Podnikání při zaměstnání a neplacení sociálního pojištění

Zaměstnankyně Simona zahájila od dubna loňského roku vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Hrubý zisk za devět měsíců má 80 000 Kč. Hrubý zisk má do sníženého limitu pro neplacení sociálního pojištění. Paní Simona nebude z vedlejší samostatné výdělečné činnosti odvádět sociální pojištění. Důchodově je paní Simona pojištěna v zaměstnání. Pro důchodové účely se paní Simoně bude počítat pouze mzda ze zaměstnání. Podnikání nemá žádný vliv na budoucí výpočet starobního důchodu.

Zdravotní pojištění však paní Simona platit musí. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti však nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ platný pro výkon hlavní samostatné výdělečné činnosti. Roční zdravotní pojištění se vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu a činí 5 400 Kč (80 000 Kč x 50 % x 13,5 %). Podnikající zaměstnanci platí zdravotní pojištění z podnikání jednorázově do osmi dní od odevzdání přehledu. Zdravotní pojištění z podnikání při zaměstnání se platí vždy, i při velmi nízkém zisku.

Kalkulačka výdajových paušálů

Přečtěte si také:

Děti a daně 2025: kdo má nárok na daňové zvýhodnění a jak daňové zvýhodnění vzrostlo?