Do výpočtu starobního důchodu v roce 2026 vstupují všechny rozhodné příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2025, přičemž dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci, takže každý příjmový rok má při výpočtu starobního důchodu stejnou váhu.
Co se dozvíte v článku
Nízký osobní vyměřovací základ (průměrná důchodová mzda) má samozřejmě negativní vliv na měsíční částku starobního důchodu. Při výpočtu starobního důchodu dochází k situacím, že je osobní vyměřovací základ pod úrovní minimální mzdy, což legislativa připouští. Podívejme se na hlavní důvody.
Nízký příjem a mezery v pojištění
Bez získání minimální doby pojištění alespoň v rozsahu 35 let nemůže být řádný starobní důchod vůbec přiznán. Při samotném výpočtu starobního důchodu následně platí, že každý ukončený rok pojištění významně zvyšuje měsíční částku starobního důchodu. Někteří žadatelé o starobní důchod získají nízkou dobu pojištění, např. 35 let nebo 36 let, což jim dostačuje k přiznání starobního důchodu, ale mezery v pojištění mají za následek „rozmělnění“ osobního vyměřovacího základu (průměrné důchodové mzdy). Výjimkou je např. období čerpání předdůchodu, které se sice nepočítá jako náhradní doba pojištění, ale hodnotí se jako vyloučená doba pojištění.
Za nepojištěné období se při výpočtu starobního důchodu ve většině případů započítává 0 Kč, což samozřejmě snižuje celkovou průměrnou důchodovou mzdu. Delší mezery v pojištění mohou snížit osobní vyměřovací základ pod úrovní minimální mzdy, jestliže v hodnocených letech nebyly rozhodné příjmy dostatečně vysoké.
Praktický příklad: výpočet důchodu
Pan Michal měl v rozhodném období 1986 až 2025 ve 30 letech roční přepočtený příjem 348 000 Kč, což odpovídá průměrné hrubé mzdě v současné hodnotě ve výši 29 000 Kč, současně měl pan Michal desetiletou neřešenou mezeru v pojištění. Osobní vyměřovací základ tak má pan Michal ve výši 21 736 Kč.
Výpočet důchodu v roce 2026
Dlouholeté období plateb minimálních záloh jako OSVČ
V případě výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti je platba sociálního pojištění povinnou daní. OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost musí vždy platit sociální pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pokud má OSVČ dlouhodobě nižší hrubý zisk a platí sociální pojištění v minimální výši, potom to má negativní dopad na výši osobního vyměřovacího základu.
Praktický příklad: Hrubá mzda versus důchod
Podnikatel Michal dosáhl za rok 2025 hrubého zisku z hlavní samostatné výdělečné činnosti 350 000 Kč. Současně měl daňový základ z nájmu ve výši 80 000 Kč. Sociální pojištění se vypočítává pouze ze samostatné výdělečné činnosti, skutečný vyměřovací základ 192 500 Kč je nižší než minimální vyměřovací základ 195 540 Kč, takže se sociální pojištění vypočítává právě z minimálního vyměřovacího základu. Z nájmu se sociální pojištění neplatí a takový příjem nemá žádný vliv na výši důchodu. Za rok 2025 je na tom pan Michal stejně jako zaměstnanec s hrubou mzdou 16 295 Kč (195 540 Kč: 12 měsíců).
Dlouhodobé zaměstnání na zkrácený úvazek s nízkou mzdou
Minimální mzda ve výši 22 400 Kč je stanovena pro zaměstnání na plný úvazek. Při práci na zkrácený úvazek může být hrubá měsíční mzda nižší. Při práci na zkrácený úvazek, kdy je hrubá mzda pod úrovní minimální mzdy platné pro práci na plný úvazek, může být souhrnný osobní vyměřovací základ pod úrovní aktuální minimální mzdy.
Někteří občané totiž kombinují zaměstnání na zkrácený úvazek, aby měli vyřešen pojistný vztah u zdravotní pojišťovny a OSSZ a k tomu si přivydělávají na pracovní odměny s odměnou do limitu pro placení sociálního a zdravotního pojištění. Tento postup je výhodný daňově a finančně v daný okamžik, s ohledem na výpočet starobního důchodu však nikoliv. V roce 2026 se neplatí sociální pojištění a zdravotní pojištění z dohody o provedení práce, když činí měsíční odměna 11 999 Kč a méně a z dohody o pracovní činnosti, pokud činí měsíční odměna 4 499 Kč a méně.
Praktický příklad: zkrácený úvazek versus důchod
Paní Eva pracovala v roce 2025 na zkrácený úvazek s hrubou mzdou 18 000 Kč a k tomu si přivydělávala na dvě dohody o provedení práce s hrubou odměnou 11 000 Kč. V roce 2025 se neplatilo z dohody o provedení práce sociální a zdravotní pojištění při hrubé odměně 11 499 Kč a méně. Přestože souhrnný měsíční hrubý příjem paní Evy činil 40 000 Kč, tak pro důchodové účely se jí hodnotí pouze 18 000 Kč.
Platba minimálního dobrovolného důchodového pojištění
Nepojištěné období lze řešit účastí na dobrovolném důchodovém pojištění. Zpětná účast na dobrovolném důchodovém pojištění je legislativou omezena, záleží, o jaké období se jedná. V praxi se institut dobrovolného důchodového pojištění využívá zejména z důvodu obavy o splnění alespoň minimální doby pojištění pro přiznání starobního důchodu. Legislativou je stanoveno minimální dobrovolné důchodové pojištění, které se vypočítává ze čtvrtiny průměrné mzdy. Dlouhodobé období platby pouze minimálního dobrovolného důchodového pojištění má tedy rovněž významný vliv na celkovou výši osobního vyměřovacího základu, který v takových případech může být nižší než 22 400 Kč.
