Počet Rakušanů žijících v „chudobě“ stoupá, jaká je rakouská „chudoba“?

11. 5. 2026

Sdílet

V roce 2025 žilo v Rakousku více lidí v „chudobě“ než v roce 2024. Důvodem je značný růst mezd v národním hospodářství, kdy mzdy nestoupají rovnoměrně ale především zaměstnancům s průměrnou a vyšší mzdou, takže stoupá příjmová hranice „chudoby“. Kdo se v Rakousku považuje za „chudého“? Jak se liší příjmový limit pro jednotlivce a rodiny?
Rakousko, mince, bankovky, euro
Autor: Shutterstock

Za „chudého“ se v členských zemích Evropské unie považuje každý, jehož příjem nedosahuje 60 % ekvivalentního čistého mediánového příjmu. Příjmová hranice se každoročně posouvá, jak stoupají příjmy. Současně se příjmová hranice liší pro jednotlivce nebo vícečetné domácnosti.

Co se dozvíte v článku
  1. Rakouská versus světová „chudoba“
  2. Jak se zvýšila příjmová hranice „chudoby“?
  3. Kdo je nejvíce postižen „chudobou“?

Rakouská versus světová „chudoba“

„Chudí“ Rakušané mají pochopitelně při mezinárodním srovnání stále velmi vysokou životní úroveň, protože Rakousko patří mezi nejvyspělejší země světa. Rakousko rovněž patří mezi země s velmi propracovaným sociálním systémem. „Chudí“ Rakušané se však cítí finančně vyloučeni, protože jsou na tom hůře než většinová společnost a nemohou si z finančních důvodů kupovat zboží a služby jako ostatní, což se pochopitelně promítá do jejich každodenního života. Výše uvedené samozřejmě platí i pro ostatní členské země Evropské unie. 

Kde je nejvyšší zdanění práce mezi zeměmi OECD? Jak je na tom Česko? Přečtěte si také:

Kde je nejvyšší zdanění práce mezi zeměmi OECD? Jak je na tom Česko?

Jak se zvýšila příjmová hranice „chudoby“?

Vzhledem k tomu, že medián čistého ekvivalentního příjmu (po zdanění) za rok 2025 činil v Rakousku 36 114 euro a za rok 2024 33 210 euro, tak se zvýšila i hranice čistého disponibilního příjmu pro stanovení „chudoby“, a to poměrně výrazně – o 8,7 %. Počet lidí žijících v „chudobě“ tak meziročně v Rakousku stoupl z 14,3 % na 16,0 %.

Celkem tak v „chudobě“ žilo v Rakousku v loňském roce 1 448 000 lidí. Počet lidí žijících v chudobě meziročně stoupl především z důvodu nerovnoměrného růstu příjmů ve společnosti, kdy lidem s nejnižšími příjmy stouply příjmy velmi málo, takže z důvodu posunutí příjmového limitu „chudoby“ má meziročně více Rakušanů příjem do příjmového limitu.

Příklad 1) Výpočet příjmové hranice „chudoby“ u jednotlivce

Za rok 2025 se v Rakousku považoval za „chudého“ jednotlivec s ročním čistým disponibilním příjmem do 1 806 euro. Roční limit je totiž 21 668,40 euro (36 114 euro x 60 %), měsíčně tedy 1 806 euro. Příjmová hranice chudoby v Rakousku je tak vyšší, než je čistá průměrná mzda v Česku pouze při uplatnění slevy na poplatníka.

Příklad 2) Výpočet příjmové hranice „chudoby“ u rodiny se dvěma dětmi

Vícečetné domácnosti šetří výdaje za chod domácnosti, takže první dospělá osoba v domácnosti se násobí koeficientem 1, další dospělá osoba v domácnosti a děti nad 14 let se násobí koeficientem 0,5 a děti do 14 let se násobí koeficientem 0,3. 

Rodina se dvěma dětmi do 14 let tak měla v Rakousku za rok 2025 příjmovou hranici „chudoby“ ve výši 3 793 euro (1 806 euro x 2,1). Rodinný souhrnný koeficient je součtem všech čtyři koeficientů (1 + 0,5 + 0,3+ 0,3).

Příklad 3) Výpočet příjmové hranice „chudoby“ u samoživitelky

Samoživitelka s jedním dítětem do 14 let měla v loňském roce v Rakousku příjmovou hranici „chudoby" do 2 348 euro měsíčně (1 806 euro x 1,3).

Nižší růst české ekonomiky v roce 2026, vyšla nová predikce ministerstva financí Přečtěte si také:

Nižší růst české ekonomiky v roce 2026, vyšla nová predikce ministerstva financí

Kdo je nejvíce postižen „chudobou“?

Všechny členské země EU mají společné, že „chudobou“ jsou nejvíce postiženi dlouhodobě nezaměstnaní občané odkázáni již pouze na sociální dávky, které jsou nižší než podpora v nezaměstnanosti. Velmi složitá je situace v domácnostech, kde nepracuje ani jeden z dospělých členů domácnosti. Finanční problémy mají i penzisté s problematickým průběhem pojištění, kteří pobírají výrazně podprůměrné starobní důchody. Celkovou finanční situaci v produktivním životě značně ovlivňuje dosažené vzdělání. Vyspělé členské země EU se tak snaží aktivní politikou zaměstnanosti snižovat dlouhodobou nezaměstnanost, penzijními změnami chránit zejména důchodce s velmi nízkými důchody a samozřejmě podporovat vzdělání. 

Pramen: Statistik Austria – Pressemitteilung: 14 163–082/26, 29. 4. 2026 – „18,8 % der Bevölkerung waren 2025 armuts- oder ausgrenzungsgefährdet“

Zvýšila se vám v roce 2026 čistá mzda?

  • Ano, zvýšila
    30 %
  • Ne, zůstala stejná
    49 %
  • Ne, snížila se mi
    21 %

Autor článku

Externí redaktor. Věnuje se především důchodovým tématům.

Kvíz týdne

KVÍZ: Ruská ekonomika v číslech: Potěmkinova vesnice či statný medvěd?
1/12 otázek