Za „chudého“ se v členských zemích Evropské unie považuje každý, jehož příjem nedosahuje 60 % ekvivalentního čistého mediánového příjmu. Příjmová hranice se každoročně posouvá, jak stoupají příjmy. Současně se příjmová hranice liší pro jednotlivce nebo vícečetné domácnosti.
Co se dozvíte v článku
Rakouská versus světová „chudoba“
„Chudí“ Rakušané mají pochopitelně při mezinárodním srovnání stále velmi vysokou životní úroveň, protože Rakousko patří mezi nejvyspělejší země světa. Rakousko rovněž patří mezi země s velmi propracovaným sociálním systémem. „Chudí“ Rakušané se však cítí finančně vyloučeni, protože jsou na tom hůře než většinová společnost a nemohou si z finančních důvodů kupovat zboží a služby jako ostatní, což se pochopitelně promítá do jejich každodenního života. Výše uvedené samozřejmě platí i pro ostatní členské země Evropské unie.
Jak se zvýšila příjmová hranice „chudoby“?
Vzhledem k tomu, že medián čistého ekvivalentního příjmu (po zdanění) za rok 2025 činil v Rakousku 36 114 euro a za rok 2024 33 210 euro, tak se zvýšila i hranice čistého disponibilního příjmu pro stanovení „chudoby“, a to poměrně výrazně – o 8,7 %. Počet lidí žijících v „chudobě“ tak meziročně v Rakousku stoupl z 14,3 % na 16,0 %.
Celkem tak v „chudobě“ žilo v Rakousku v loňském roce 1 448 000 lidí. Počet lidí žijících v chudobě meziročně stoupl především z důvodu nerovnoměrného růstu příjmů ve společnosti, kdy lidem s nejnižšími příjmy stouply příjmy velmi málo, takže z důvodu posunutí příjmového limitu „chudoby“ má meziročně více Rakušanů příjem do příjmového limitu.
Příklad 1) Výpočet příjmové hranice „chudoby“ u jednotlivce
Za rok 2025 se v Rakousku považoval za „chudého“ jednotlivec s ročním čistým disponibilním příjmem do 1 806 euro. Roční limit je totiž 21 668,40 euro (36 114 euro x 60 %), měsíčně tedy 1 806 euro. Příjmová hranice chudoby v Rakousku je tak vyšší, než je čistá průměrná mzda v Česku pouze při uplatnění slevy na poplatníka.
Příklad 2) Výpočet příjmové hranice „chudoby“ u rodiny se dvěma dětmi
Vícečetné domácnosti šetří výdaje za chod domácnosti, takže první dospělá osoba v domácnosti se násobí koeficientem 1, další dospělá osoba v domácnosti a děti nad 14 let se násobí koeficientem 0,5 a děti do 14 let se násobí koeficientem 0,3.
Rodina se dvěma dětmi do 14 let tak měla v Rakousku za rok 2025 příjmovou hranici „chudoby“ ve výši 3 793 euro (1 806 euro x 2,1). Rodinný souhrnný koeficient je součtem všech čtyři koeficientů (1 + 0,5 + 0,3+ 0,3).
Příklad 3) Výpočet příjmové hranice „chudoby“ u samoživitelky
Samoživitelka s jedním dítětem do 14 let měla v loňském roce v Rakousku příjmovou hranici „chudoby" do 2 348 euro měsíčně (1 806 euro x 1,3).
Kdo je nejvíce postižen „chudobou“?
Všechny členské země EU mají společné, že „chudobou“ jsou nejvíce postiženi dlouhodobě nezaměstnaní občané odkázáni již pouze na sociální dávky, které jsou nižší než podpora v nezaměstnanosti. Velmi složitá je situace v domácnostech, kde nepracuje ani jeden z dospělých členů domácnosti. Finanční problémy mají i penzisté s problematickým průběhem pojištění, kteří pobírají výrazně podprůměrné starobní důchody. Celkovou finanční situaci v produktivním životě značně ovlivňuje dosažené vzdělání. Vyspělé členské země EU se tak snaží aktivní politikou zaměstnanosti snižovat dlouhodobou nezaměstnanost, penzijními změnami chránit zejména důchodce s velmi nízkými důchody a samozřejmě podporovat vzdělání.
Pramen: Statistik Austria – Pressemitteilung: 14 163–082/26, 29. 4. 2026 – „18,8 % der Bevölkerung waren 2025 armuts- oder ausgrenzungsgefährdet“
